Jsem (ze starých šuplíkových výškrabků)

JSEM


jako poslední suchý list na umírajícím stromě
jako smutný komik
jako prázdná židle v opuštěném domě
jako ukojený alkoholik

Na dušičky - na potivy písně Daniela Landy (ze starých šuplíkových výškrabků)

Měsíc v úplňku září jasným stříbrným světlem na čisté obloze, hvězdy poblikávají a třpytí se jako modré diamanty. Vítr ševelí ve stromech a zpívá prastaré písně ze zapomenutých dob. Les spí, dýchá pomalu a pravidelně, avšak puls má neklidný a dává tušit něco tajemného. Zahoukání sovy působí strašidelným dojmem a orchestr cvrčků nabírá mystický rytmus.

Chcípni, fašistická svině! (ze starých šuplíkových výškrabků)

Prásk! Rozlétly se dveře a do bytu vtrhly čtyři postavy v kožených pláštích. Trhl jsem sebou, vyskočil z postele a rozběhl se k velkému pracovnímu stolu. Mám tam přeci v zásuvce revolver.

Hopsky! Hopsky! (ze starých šuplíkových výškrabků)

Hopsky! Hopsky!

Uslyšel jsem to znovu! Už třetí noc mi něco hopskalo za dveřmi. Co to jen může být? Unaveně jsem postupně vysoukal své rozespalé tělo zpod peřiny a odklopýtal se ke klice. Pomaloučku, polehoučku jsem pootevřel dveře a nahlédl do kuchyně.

Hopsky! Hopsky!