8.1.15

Ranní nesmyslovitost | Morning nonsensesness | 朝の無意味さ

"Myslím, že jsi vážně moudrý."
"Pochybuji."
"Ne, vážně! Myslím si, že jsi moudrý."
"Nejsem. Jen o všem pochybuji."

"I think you are really wise."
"I doubt."
"No, really! I think you are wise."
"I am not. I just doubt everything.
"

『君は賢いです。』
『疑います。』
『いいえ、本当に賢いんだと思います!』
『違います。賢くないです。片っ端からを疑います。』

13.12.14

Momentopis japonského večera - 2 měsíce a Vánoce | Momentscript of Japanese night - 've been 2 months & Christmas



Už je to více jak dva měsíce, kdy jsem pocítil, jaké to je odlepit nohy od rodné země a odletět daleko daleko za moře. Ten pocit mě ještě neopustil. Tupá hluchá bublinovitá ozvěna vzadu v hlavě se stále snaží dostat napovrch. Dneska večer se jí to daří.

26.11.14

Superstar





Superstar, vy N@vátorský volové, to jsou ti, po kterých tu něco zůstane. Takový ty hvězdy, který i když vyhasnou, jejich světlo k nám letí ještě mnoho a mnoho let. Ne ty třpytky, co zablikají a ráno si na ně už nikdo nevzpomene.

Pod zvuky téhle hvězdy jsem se v minolosti zamiloval, sešíval si zlomené srdce, pokračoval dál a zamiloval se znovu. Pan Hapka mi zanechal spoustu, i když ne vždy těch nejveselejších, ale neméně silných a důležitých, vzpomínek ukrytých v jeho muzice. TO - to je to, čemu se říká superstar.

29.10.14

Ztracený rýmopis | Lost rhymescript

Když v nepořádku na psacím stole najdete utržený papírek s dva týdny starým rýmopisem, na který jste zapomněli.

Bylo to letmé, jen zlomek z mála.
I když jen na jeden úder srdce.
Nejdřív nevěděla a hned se zase smála
rty nevinně se dotkly přece.

25.10.14

cze/en: U druhé hvězdy doprava a pak rovně až do rána | Second star to the right, and straight on till morning


Celý člověk ve mně se kroutí, jako když ždímete mokrý hadr, a štěstí ze mě crčí proudem. Určitě mi seberou papíry - létám a jsem namol opilý, i když jsem nevypil jedinou kapku alkoholu. Vrátila jsi mi můj stín, Melounku.

14.10.14

Bezrýmopis japonského podzimu | Haiku naruby | Nonpoetry of Japanese autumn | Haiku inside out

Jas podzimního slunce
v barvách listí
těší se na tvém líčku

Autumn sun's glow
in colors of leaves
relishes on your cheek


秋の日光
葉の色である
頬に休憩

9.7.14

Thimble & Acorn

You know that place between sleep and awake; that place where you can still remember dreaming?
That's where I will always love you. That's where I will be waiting.
 - Peter Pan

8.7.14

Pár slov | Idol a Hrdina

Jen velmi krátce bych se rád vyjádřil k něčemu, co mě už dlouhou dobu trápí.

V odkazu na dnešní smutné zprávy o smrti čtyř českých vojáků

Kouzlo světlušek

V uplynulých týdnech jsem několikrát vykročil na nevšední pouť do minulosti sebe sama. Pokaždé to bylo ve chvíli, kdy jsem osaměl u dohasínajícího ohně, klacíkem šťoural do žírajících uhlíků a nechal myšlenky v mé hlavě volně plout, kam se jim zlíbí.

11.6.14

Neumím pít | sebezpyt

S konečnou platností musím říct, že neumím pít. Za ty roky jsem někde po cestě ztratil schopnost odchytit ten moment, kdy máte vyměnit sklenku bílého rumu za hrnek vody, chlemtat ji po litrech a doufat, že se ráno probudíte ve své posteli bez vážnějších zranění na těle i na hrdosti a bez kocoviny, při které byste si dobrovolně položili hlavu pod gilotinu, jen abyste se jí zbavili.

9.6.14

O lásce a jedné ženě | mělká úvaha červnového šírání

Chci psát o lásce a jedné ženě. Ne o lásce k té ženě, ale o lásce a té ženě. Neboť nevím, jestli to, co tu u ní je, je láska, a jestli to je láska, pak nevím, co láska je. Ale je tu ta žena. Mladá a krásná.

8.6.14

Ernest Hemingway | Midnight in Paris


"A když se s ní milujete, pociťujete opravdovou a překrásnou vášeň a alespoň pro ten okamžik nemáte strach ze smrti?" [...]
"Všechna zbabělost pochází z nemilování nebo z milování špatně, což je ta samá věc."

"And when you make love to her, you feel true, and beautiful passion and you, for at least that moment, lose your fear of death?" [...]
"All cowardice comes from not loving, or not loving well, which is the same thing."

1.6.14

Růže tady nefungují


Při noci soumraku milenku objímal
chlapec bláhový nic než její vůni nevnímal
v zajetí touhy sladkost její jemnosti ochutnal
v ten moment zatracen byl, když ji miloval

Spletenec vášně nic než krutou slast neskýtal
akt lásky poznat dal to, co hrudi zvon ukrýval
proč by si svět jinak maloval?
Proč? Teď, když ji miloval?

23.5.14

Jsem (ze starých šuplíkových výškrabků)

JSEM


jako poslední suchý list na umírajícím stromě
jako smutný komik
jako prázdná židle v opuštěném domě
jako ukojený alkoholik

Na dušičky - na potivy písně Daniela Landy (ze starých šuplíkových výškrabků)

Měsíc v úplňku září jasným stříbrným světlem na čisté obloze, hvězdy poblikávají a třpytí se jako modré diamanty. Vítr ševelí ve stromech a zpívá prastaré písně ze zapomenutých dob. Les spí, dýchá pomalu a pravidelně, avšak puls má neklidný a dává tušit něco tajemného. Zahoukání sovy působí strašidelným dojmem a orchestr cvrčků nabírá mystický rytmus.