Porculánová.

Měla oči tmavé jak bezhvězdnou noc
Tvář světlou, jak by křídou líčila se
Růžové rtíky svůdně krojené
Stříbrný vlasopád po líčkách a štíhlém krčku vinul se ke kopečkům smetanových ňader

Ach, byla krásná!
A duše má,
bez srdce a k ní slepá,
tvrdošíjně nastavila jí záda