13.12.17

Střípky

Příteli, vyprávěl jsem ti již o tom, čemu Japonci říkají kintsugi? Japonci věří, že střepy rozbitých věcí se mohou pospojovat zlatem. A kdysi rozbitá krása stává se ještě krásnější. Chápeš? V nedokonalosti je největší krása.

Splývám, příteli můj, položil jsem se naznak, potlačil panický strach a nechávám se unášet temným chladným proudem. Přilétla jako anděl oděný v bělostném peří. Co na tom, že vždy nosí černou. Září jak gloriola.

Byla krásná.

Sklenka

Je to jak sedět v kamenné cele na studené podlaze a čekat, než přijdou strážní a odvedou mne na popraviště. Ba ne, příteli můj nejmilejší, je to mnohem horší. Takový vězeň zná svůj osud, byl mu vtištěn do duše plameny dštícím soudcem a stvrzen zaduněním kladívka. Takový chudák tráví poslední chvíle smiřováním se s Bohem. Já, ach já bídný, tápu kolem sebe v temnotě a ještě stále hledám hvězdičku, to malé světélko naděje, které by mi ukázalo směr.

V jednu chvíli zdá se mi, že je mi můj osud jasný, a snad i na kratičký okamžik dojdu k smíření. Hned s dalším úderem trápeného srdce však zavrhuji své poraženectví, vzkřiknu sám na sebe!: „Mlč, bídáku, cožpak málo ji miluješ?

29.11.16

V tvářích pár jablek sluncem zarudlých,
na rtech zas třešně svádí k ochutnání,
na ňadrech sladká smetana či sníh
a liliové poupě v každém z nich.

- Edmund Spenser (1522-99)

20.6.16

Wertherovi, 20. července 2016 | To Werther, June 20th 2016 | ウェルター様へ、2016年6月20日

Poslyš, příteli můj nejdražší, jakého štěstí se mi tak nenadále dostalo. Vzpomínal jsem již, v psaních ne tak dávných, že prozřetelnost, na kterou jsme vždy tak nevybíravě nadávali, osvítila mi pojednou cestu měděnou září Jejích vlasů a lehkou vůní slíbávanou z jejího těla

4.5.16

Krkonoše 2. květen 2016 | Giant Mountains May 2nd 2016


V hrudi koluje ti řezavě čistý vzduch, kolem uší prohání se chladný vítr, nad hlavou se po jasně modré obloze přes den plynule kutálí zlaté slunce. Pohled do údolí pod tvou horou vhání ti do očí slzy dojetí nad malebností a divokou krásou země, která tě zrodila. Znovu se zhluboka nadechneš, jako bys poprvé okoušel, jak chutná svoboda, láska, domov a cítíš, že zde, v prastaré nádheře českých hor, jsi skutečně šťastný.